Honza Ptáček s pejskem

Kdo jsem..

O mě ve zkratce

Jako realitní makléř pomáhám již 17 let svým klientům v Praze a okolí prodat jejich nemovitosti. Zkušenosti v realitách sbírám nejen díky létům praxe, ale také jako přímý majitel nemovitostí. Díky tomu dobře vím, co to znamená starat se o nemovitosti, udržovat je, prodat je.. To je totiž nepřenositelná zkušenost, která chybí valnému množství realitních makléřů v České republice. Přečtěte si nebo zhlédněte moje videa jak pracuji – pokud si padneme do noty, tak mi zavolejte na 724 344 577 či napište a podíváme se, zda budu umět pomoci i vám.

O mě trochu podrobněji, aneb jak se stane z mladého kluka realitní makléř

Jmenuji se Honza Ptáček, je mi 39 let, ženatý, dvě děti, jeden pes:) Kromě rodiny a nemovitostí se rád věnuji běhání závodů Spartan Race, motorce, nebo chytám ryby. Udělat si výlet k českému rybníku do přírody, je nejlepší terapie pro kluka z města. Ale vy jste tu především kvůli nemovitostem. Tedy, začínal jsem v roce 2004 jako realitní makléř v jedné větší realitní kanceláři v Praze, kde byly kladeny vysoké nároky na každého zaměstnance.

V této době se nemovitosti prodávaly především pomocí tištěné Annonce a realitních časopisů. Ještě než jsem byl “vpuštěn” do běžného provozu, musel jsem absolvovat dvouměsíční školící proces. Každý den plný informací, odborných zkoušek a ježdění do terénu se zkušenými makléři. Teprve po úspěšných testech jsem mohl začít pracovat. Abych mohl začít prodávat nemovitosti, tak jsem je ale musel nejdřív “nabrat” do svého portfolia. Nemáš nemovitosti, nemáš co prodávat..

Mým úkolem bylo tedy ze začátku praxe každý den dovolat z tištěné Annonce několik desítek majitelů a nabídnout jim služby naší realitní kanceláře. Cílem bylo domluvit na každý den setkání se 3-4 majiteli. Byly dny, kdy jsem musel zavolat na 50-100 čísel, abych přesvědčil majitele, že setkání bude nezávazné a že jim během něj odprezentuji nabídku našich služeb.

Při setkání s majitelem nebylo nic neobvyklého, když jsem před domem potkal i dvě desítky jiných makléřů (v tomto byla Praha opravdu tvrdou školou), se kterými si majitel sjednal schůzku na stejný termín jako se mnou. A tak jsem měl někdy jen pár minut na to, abych majiteli dokázal, že nemovitostem rozumím, vím jak se pohybují cenově, odhalil přednosti i slabiny jeho nemovitosti a přesvědčil ho, že jsem ideální partner, který ho bude při prodeji zastupovat a jeho nemovitost se budu snažit prodat co nejrychleji z a co nejvyšší cenu.

Vzpomínky na realitní makléře (včetně mě), kteří postávají před nemovitostí, přičemž většině z nich bylo kolem dvaceti, bydleli ještě v mamahotelu a následně přesvědčovali majitele jak rozumí nemovitostem, tak to mi dnes vyvolává úsměv na tváři..

Pokud jsme se domluvili na vzájemné spolupráci, bylo mým úkolem připravit nemovitost na prodej, zajistit prezentaci nemovitosti v inzertních novinách a realitních časopisech a prodat jí tak, aby majitel pouze podepsal smlouvy a neměl s prodejem žádné starosti.

Nemovitost jsem musel nafotit, ale kompakt který jsem dostal v práci byl k ničemu a firemní zrcadlovka byla stále v zápřahu a dostat se k ní bylo těžké. Většinou ji měli k dispozici starší a zkušenější makléři. Plán byl jasný, z prvních prodaných nemovitostí musím koupit zrcadlovku s širokým objektivem a bleskem. Jenže jedna věc jsou plány a druhá věc je realita. A ta se docela rozcházela s představami.

Ubíhaly měsíce a já nabíral jednu nemovistost za druhou, jezdil na spoustu prohlídek se zájemci o koupi (denně i desítka prohlídek na několika nemovitostech nejen v Praze) a stále nic, žádná prodaná. Tak kde je chyba?

Dnes už vím, že chyb bylo velmi mnoho a mám v plánu o nich natočit videa, abyste se jich nedopouštěli i vy, pokud se rozhodnete prodat si nemovitost sami.

Měsíce utíkaly a díky mé jakési houževnatosti jsem i přes spousty chyb konečně prodal první nemovitost. Další prodeje na sebe nechaly opět trochu čekat, ale pak se něco změnilo a prodeje přibývaly a z mojí práce se stala rutina – každý den jsem nabíral 2-3 nemovitosti do nabídky, každý den jsem měl třeba i desítku prohlídek těchto nemovitostí se zájemci o koupi. Jednoho dne jsme zjistil, že nestíhám, ten den totiž moje nabídka nemovitostí o které jsem se staral přesáhla rovnou stovku.

Ano, měl jsme v nabídce 100 nemovitostí. S každým majitelem jsem byl minimálně jednou týdně v telefonickém kontaktu, nebo osobně při prohlídce jeho nemovitosti se zájemci o koupi. Nevěděl jsem kde mi hlava stojí. Do toho jsme měl celý den telefon na uchu se zájemci a řešil zda koupí nebo nekoupí, proč nekoupí, vyhodnocoval prohlídky a reakce, domlouval se s majiteli na dalším postupu. Došlo to tak daleko, že jsem měl asistentku, která mi začala domlouvat náběry nemovitostí s novými majiteli a já už nemusel volat na čísla z Annonce a mohl se soustředit pouze na komunikaci s majiteli a zájemci o koupi.

Velkou výhodou bylo, že jsme měli vlastní právní oddělení se skutečnými právníky v oboru nemovitostí a já tak nemusel řešit problémy se smlouvami tak, jako v mnoha realitních kancelářích. V této době byla v realitkách móda psát si kupní smlouvy “na koleně” z nějakého vzoru a podle toho to vypadalo. Naštěstí u nás jsme naopak i my makléři museli povinně a pravidelně chodit do právního oddělení na školení. A tak, ač jsem byl mladý realitní makléř, tak se mi stávalo, že jsem měl o některých právních záležitostech docela dobrý přehled, což je dnes nutností.

Výsledkem po pár letech bylo, že jsem dostal na starost tým makléřů a nakonec se ze mě časem stal školitel nejen nováčků, ale i těch, kteří u nás pracovali delší dobu a nedařilo se jim prodávat, nebo měli jiné nedostatky.

Roky ubíhaly, prodané nemovitosti jsme počítal již na stovky a moje cesta s několika kolegy vedla v roce 2009 k založení vlastní realitní kanceláře se jménem PRINC REALITY s.r.o. (prosím neplést si se společností RK PRINC s.r.o., se kterou nemám nic společného a která vznikla později)

PRINC REALITY jsme trochu bláhově zakládali v r. 2009 v době ekonomické krize a všichni přátelé si tenkrát ťukali na čelo, že jsme se asi zbláznili:-)

Během prvního půl roku jsme i přes ekonomickou krizi vyškolili desítky nových makléřů. Důležité bylo, že k nám do PRINC REALITY přišli pracovat i moji další kolegové, se kterými jsem se ze dřívější pracovní činnosti znal a měli zájem u nás v realitní kanceláři pracovat.

Dnes je pro mě neuvěřitelné, že jsme asi pro roce od založení společnosti patřili mezi prvních 10 největších realitek v Praze s nabídkou přes 600 nemovitostí o které se staralo na tři desítky specialistů a roční prodeje se pohybovaly kolem 100 nemovitostí!

Nic ale netrvá věčně a s přibývajícími zkušenostmi jsem časem pochopil, že kvalita práce makléřů a zaměstnanců je velmi proměnlivá. Tým mých spolupracovníků jsem postupně zredukoval a již několik let pracuji pouze s několika kolegy, na které se můžu spolehnout a práci si užívám o mnoho více než dříve a snažím se víc prodávat nemovitosti v Praze a okolí (výjimečně ale rád pomůžu s prodejem i po celé ČR). Ano, již nemám v nabídce pod sebou stovku nemovitostí, ale o to víc prostoru mám na to, věnovat se jejich prodeji a čas který ušetřím, patří mě a mojí rodině.

Život je krásný a jestli jste dočetli až sem, tak vás rád poznám:)

Honza Ptáček